V Mexiku teď všichni mluví o filmu Roma. Pokud ho nestihnete v českých artových kinech, můžete si ho pustit doma na Netflixu třeba hned teď. Režisér Alfonso Cuarón v něm rekonstruuje vzpomínky ze svého dětství a točil ho přímo ve svém domě ve čtvrti Roma v Mexico City.
Příběh se soustředí na postavu mixtécké dívky Cleo, která pracuje u středostavovské rodiny, kde se stará o děti a domácnost spolu s další dívkou Adelou.
Ač je film, zasazen do sedmdesátých let, mnohé aspekty, které film ukazuje, jsou pořád aktuální. I po téměř padesáti letech žijí Mexičané pracující pro bohatší rodiny v podstatě stejně.
Když tak pozoruji Cleo, napadá mě jaké to je, když celý den uklízíte a posluhujete jiným lidem, přičemž vaše možnosti vůbec někde bydlet jsou velmi omezené. Cleo ale vypadá v malém pokojíku s kamarádkou spokojeně, protože proti bídě doma je to vlastně velmi dobrá práce.
Výborná kamera dokáže strhujícím způsobem podat i ty nejobyčejnější scény. Mě například zaujala ta, kdy kamera zabírá Cleo, jak pere prádlo v betonovém umyvadle na střeše oblečená v tradičním úboru služky.
Když se kamera vznese o něco výš a pootočí, je vidět, že všude u sousedů probíhá naprosto to samé – ženy ve stejných šatech máchají prádlo. Jako kdyby Cuarón konstatoval realitu sociálních rozdílů, do které se v Mexiku většinou prostě narodíte.
Další ze skvěle natočených scén je příjezd otce autem domů. Obyčejné parkování ve dvoře je natočeno neskutečně monumentálně jako příjezd superhrdiny v nedotknutelném stroji.
Výkon hlavní představitelky Cley ohromí dvojnásob, když zjistíte, že se jedná o neherečku. Yalitza Aparicio pocházející z městečka v Oaxace, která do angažmá ve filmu studovala na učitelku v jeslích, se ke castingu připletla náhodou, když ji sestra, která mezitím otěhotněla, přesvědčila, aby se konkurzu účastnila místo ní.
Do role Adely pak byla přibrána její kamarádka Nancy García, která jí pomáhala s mixtečtinou, kterou Aparicio ve skutečnosti nemluví. Obě dívky vůbec netušily, kdo je Cuarón a u castingu tak na rozdíl od ostatních nebyly nervózní. Aparacio je nyní všude oslavována a je zřejmě první indiánskou ženou, která se objevila na titulní straně Vogue.
Rozhodně Cuarónovi nemohu vyčíst, že se ve filmu nic neděje, protože i drobné každodenní scény podává prostě skvěle. Kromě feministického a sociálního podtextu navíc film znázorňuje i zásah paramilitaristické skupiny Halcones na studentské demonstraci v roce 1971, jež byl koordinován vládou a nechal za sebou 200 obětí.
Bohužel podobné skupiny infiltrující se na demonstrace existují dodnes. Jen pátrání po tom, kdo a s jakými zájmy za nimi stojí, je obtížnější.