Kde si v Mexiku opravdu odpočinout

Jedete do Mexika hlavně na chvíli „vypnout“? Možná máte pocit, že si nejlépe odpočinete v rezortu na Mayské riviéře, kde se nemusíte o nic starat. Já jsem ale zjistila, že se na chvíli spíše dokážu zastavit na místě, které je hůře dostupné a panují v něm skrovnější podmínky.

Nejlépe pak někde, kde není mobilní signál, kam nevede pořádná cesta a kde se místní obyvatelé za ničím nehoní, protože prostě není za čím. Čas plyne prostě nějak jinak, protože každodenní prioritou je dát rodině najíst či vyřešit jiné problémy.

Odložte mobil a užijte si přírodu

Tím rozhodně nechci idealizovat život v marginalizovaných komunitách. Je ale fajn uvědomit si, že vaše rozhodnutí, zda necháte peníze za ubytování mezinárodnímu hotelovému řetězci či místním obyvatelům může pro danou rodinu mít ekonomicky celkem zásadní dopad.

Kromě toho se díky absenci jiných rozptýlení můžete více soustředit na okolní přírodu a blíže poznat, jak žijí místní.

Marginalizovaných komunit je v Mexiku spousta. Na těchto místech ale najdete i cíle, za kterými se stojí za to vydat a i jistou infrastrukturu pro turisty, která se vám přeci jen bude hodit.

Laguna Miramar (Chiapas)

Pokud se chcete k laguně vůbec dostat, připravte se na několikahodinovou cestu po prašné (či rozbahněné) cestě přes zapatistické vesnice v colectivu (z Comitánu) či na korbě nákladního auta (z Ocosinga). Po té vás ještě čeká několikakilometrová túra bahnem.

Laguna Miramar – v pozadí jeskyně, ve které žijí želvy

Odměnou vám bude panenská laguna s křišťálovou vodou uprostřed džungle. Kromě koupání či projížďkách na loďce určitě navštivte jeskyni se želvami. Místní průvodci vám taky ukážou džungli, mayské malby a hlavu vytesanou ve skále. Možná je přemluvíte a na vlastní nebezpečí vás vezmou i k vedlejší bahnité laguně s krokodýly.

Spát budete pod přístřeškem v hamace či stanu. Hlavně v období dešťů doporučuji neodmítnout nabízené koně na cestu k laguně. Jednak je to celkem zábavné a hlavně zdejší oři zvládnou rozbahněný terén o mnoho lépe než vy, byť vypadají trochu chatrně.

Lacanjá Chansayab (Chiapas)

Vesnici najdete z druhé strany Lacandónského pralesa než se nachází Laguna Miramar. Pokud nemáte tolik času trmácet se k laguně Miramar či vyhledáváte o něco více pohodlí než stan či hamacu, může být Lacanjá Chansayab příjemným kompromisem. Jedná se o nejvíce navštěvovanou komunitu Lacandóňanů a na turisty je celkem připravená.

Lacandónští muži se tradičně oblékají do bílých tunik. Tato vesnice je ale presbyteriánská, a tak nedodržuje některé zvyky jako jiné uzavřenější komunity Lacandóňanů (jako třeba mnohoženství). S místními průvodci se můžete vydat k archeologické zóně Lacanjá, která je doslova zarostlá v džungli.

Lacandónští muži nosí dlouhé vlasy a bílé tuniky

V praxi to vypadá tak, že po prudkém výstupu odhalíte, že kopec, do kterého jste se tak usilovně škrábali, je vlastně pyramida. Dále se můžete vykoupat ve vodopádech či se případně nechat dovést k laguně Lacanjá. Pokud máte štěstí na průvodce, je podle mě nejzajímavější výklad o fauně a flóře Lacandónského pralesa.

Lagunas de Chacahua (Oaxaca)

Soustava lagun Chacahua a Pastoría je národním parkem. Do vesničky Chacahua se nejlépe dostanete po moři z vesnice Zapotalito. Pokud chcete až na místo dojet autem, připravte se zhruba na dvouhodinovou cestu po prašné a děravé cestě.

Na místě nečekejte žádný luxus. Spát je možné ve skrovných chatkách, hamace přímo na pláži či vlastním stanu. Relaxovat můžete u východů a západů slunce a užívat si kilometry pláže jen pro sebe. Místní nabízejí prohlídky laguny a po setmění uvidíte i fosforeskující plankton.

Málo lidí a kilometry pláže v podstatě jen pro vás

Ve vesnici je také záchranná stanice krokodýlů a před západem slunce můžete vypustit vylíhnuté želvičky na jejich první cestu do moře. Možná si všimnete, že někteří místní obyvatelé mají spíše černošské než mexické rysy. Patří totiž k tzv. Afromexičanům, potomkům černošských otroků dovezených Španěly z Afriky.