Sladké pečivo je jednou z drobných radostí, kterou si zpříjemňují den Mexičané všech věkových i sociálních kategorií. Domácí pečení navíc v Mexiku není zdaleka tak rozšířené jako u nás , takže pekárny jsou hlavním místem, kde si ho lze dopřát. Návštěva pekárny je také ekonomickou možností jak vyřešit snídani a hlavně zážitkem.
Ať se nacházíte v klasické pekárně či v supermarketu, nákup pečiva má specifická pravidla. Při příchodu si vezmete kovový tác a kleště a pak už jen nabíráte to, na co máte chuť. U pultu vám personál vše zabalí. Určitě si s ohledem na mexické životní prostředí zvolíte papír! Ve větších pekárnách a v supermarketu pak ještě pečivo zaplatíte u kasy.
Poprvé jsem se v mexické pekárně ocitla hned druhý den ráno po svém příjezdu do Mexika. Sice patřila k těm skromnější, i tak mi ale z barevného pečiva s nejrůznějšími posypkami přecházel zrak.
Sladké pečivo do Mexika přinesli francouzští a španělští kuchaři. Mexičané si ho kreativně upravili a v zemi prý můžete narazit až na 2000 druhů! Nabídka je tak hlavně ve větších pekárnách opravdu rozsáhlá. Oproti evropskému pečivu je spíše sladší a ne tak chuťově vyladěné. Většinu nabídky bych přirovnala k typu sladkého pečiva, který koupíte v Itálii či Španělsku.
To je ale dost zjednodušující pohled a i v malém pekařství si určitě vyberte. Kromě sladkého pečiva bývají většinou k dispozici i bocadillos (sendviče) či plněné kapsy (empanadas). Samozřejmostí jsou „housky“ bollilos, které patří k nejčastějším druhům pečiva a vyrábějí se z nich například tortas.
Pokud máte při delším pobytu chuť na něco jemnějšího a chuťově vyladěnějšího, pečivo evropského typu není problém koupit ve francouzských či jiných pekárnách ve větších městech a na turističtějších místech. Jen ceny jsou trochu jinde.
Na pekárny narazíte v podstatě všude. V centru Mexico City doporučuji navštívit například Pastelería Ideal, Panadería La Vasconia či El Molino, které patří k nejdéle fungujícím ve městě. V té první (pobočka v ulici 16 de Septiembre) nezapomeňte mrknout do dortového království v druhém patře.
Jedním z nejtypičtějších zástupců sladkého pečiva je concha (mušle). Jejím základem je brioškové těsto. Povrch je dekorován drobenku vyraženou do tvaru mušle v různých barvách a příchutích.
Pan de muerto je sezónní specialitu, která je k dostání v průběhu října před Dnem mrtvých (Día de los muertos). Horký se potírá máslem a sype cukrem či sezamem. Nadýchané těsto chutná lehce po pomerančích.
Přidává se do něj totiž pomerančová kúra a výtažek z květů pomerančovníku. Křížek/hvězda na bochánku symbolizuje lebku a kosti. Pan de muerto nechybí na žádném oltáři připravovaném ke Dni mrtvých a skvěle se doplňuje s horkou čokoládou.
Se svátkem Tří králů je spojena Rosca de reyes. Oválná štola zdobená kandovaným ovocem a někdy i s náplní se tradičné krájí v rodinném kruhu či s přáteli. Kdo ve svém kousku najde figurku Ježíška, má povinnost pohostit na Hromnice ostatní tamales.