Zrozeni k běhu: za tajemstvím Rarámuri do Barrancas del Cobre

Kniha Zrozeni k běhu v mém Kindlu odpočívala hezkých pár let, ale nějak jsem se nemohla prokousat první kapitolou. Věděla jsem, že se věnuje indiánům Rarámuri a že je tedy hlavně o běhání.

Rarámuri, též Tarahumara, (ti, kteří běhají rychle) jsou kmenem, který žije v Barrancas del Cobre (Měděné kaňony). Jedná se o oblast kaňonů rozsáhlejší a hlubší než Grand Canyon na hranici států Sinaloa a Chihuahua.

Skryté tajemství běhu

Žena Rarámuri v sandálech

Autora knihy Christophera McDougalla přivádí do kaňonů snaha poznat tajemství běhu. Jak je možné, že západní běžci trpí zraněními a ani nejlepší ultramaratonské hvězdy nemají šanci proti Ráramuri v sukních a sandálech?

McDougall věří, že odříznuti v kaňonech, Ráramuri ještě nezapomněli na podstatu běhu, ke které byl homo sapiens stvořen. Kniha vypráví o Bílém koni (Caballo Blanco), Američanovi, který žije a běhá po boku Rarámuri a jehož snem je uspořádat v kaňonech závod, v němž by se místní utkali s nejlepšími americkými ultramaratonci.

Problémem je, že Caballo je podivín, pro kterého je obtížné získat důvěru obou stran. Navíc mezinárodní závod se organizuje obtížně, pokud žijete v chatrči uprostřed kaňonů a vaše spojení se světem zajišťuje pouze nespolehlivá telefonní linka v kilometry vzdálené vesnici.

Caballo Blanco Ultra – setkání ultra freaků

Pohled do kaňonů je dechberoucí

Setkání obou mužů je tak oboustranně prospěšné, zatímco Caballo může McDougallovi poodhalit tajemství Rarámuri, novinář McDougall zase pomůže Caballovi získat kontakty na běžce. A tak se skupinka top běžců včele s hvězdou Scottem Jurkem na běh do kaňonů opravdu vydá.

Ve skromném složení tak odstartoval závod, který se pak oficiálně pořádal od roku 2007 jako Caballo Blanco Ultra. V roce 2015 byl závod pouhý den před startem zrušen kvůli násilí spojeným s drogovými kartely a v roce 2016 se nekonal vůbec. Nicméně od roku 2017 je závod opět pořádán a podle letošní účasti to vypadá, že je bezpečnostní situace stabilizována.

Nike do koše

Jeden z nejvyšších mexických vodopádů Basaseachi

A co je tedy tajemstvím běhu? Začněme od bot. Rarámuri neběhají v nejnovějších teniskách Nike, ale v sandálech ze starých pneumatik. McDougall jde dokonce tak daleko, že tvrdí, že za běžecká zranění mohou běžecké boty, protože všechna možná odpružení a vyztužení vám umožňují prodloužit krok a našlapovat tak, že na chodidlo vyvíjíte nevhodný tlak, kterým si ho ničíte.

Letos jsem přešla na barefoot obuv a léto strávila v sandálech, které jsou v podstatě kopií těch od Rarámuri, a musím říct, že se mi zaktivovaly svaly, o kterých jsem dříve neměla tušení. Jinak pohodlnější boty jsem ještě neobula a pocit bolavých chodidel neznám ani po celodenní chůzi po kočičích hlavách. Pokusy obout Rarámuri do běžeckých bot vždy skončily neslavně a negativně se podepsaly na jejich výkonu.

Kukuřice, chia, kukuřice

Nejlepší výhled na trase Chepe je ze stanice Divisadero

Strava Rarámuri, kteří ještě nepodlehli brambůrkům a Coca-Cole jako zbytek Mexičanů, se zakládá hlavně na fazolích a kukuřici. Kromě tortill z ní připravují i superpotravinu pinole, což je opražená kukuřice s kakaem, agáve, skořicí, vanilkou a chia semínky. Ta jsou další superpotravinou, která Rarámuri umožňuje dlouhé běhy v kaňonech. Najdete je i v nápoji z iskiate. K semínkům se přidává limetková šťáva a voda.

Co ale podle McDougalla Rarámuri odlišuje nejvíc, je přístup k samotnému běhu. Běhají prostě pro radost. Já sama se mezi aktivní běžce nepočítám. Kniha mi ale dala chuť jít se jen tak proběhnout.

Kudy do kaňonů

Vlak Chepe projede celkem 86 tunely a přes 35 mostů

Pokud vám příběh učaroval a do kaňonů chcete vyrazit, nejoblíbenějším a nejpohodlnějším způsobem je cesta vlakem Chihuahua-Pacífico (Chepe). Trať se plazí místy, na která byste se jen obtížně dostali, a nabízí tak úžasné výhledy.

Většina turistického ruchu míří do městečka Creel a jeho okolí. Creel je dobrou základnou, ze které můžete podnikat další výlety. Výchozím bodem závodu Caballo Blanco Ultra je ale městečko Urique na samém dni kaňonů.

Výhled z Divisadera

Pokud si troufnete na několikadenní treky, poznáte náročnou krajinu, ve které dokáží žít jen Rarámuri, daleko blíže. V tomhle případě se ale neobejdete bez průvodce. Do nitra kaňonů se můžete vydat i lanovkou, po zipline či via ferratě v Parque de Aventura Barrancas del Cobre poblíž stanice Divisadero. Zdá se, že tento megaprojekt přes obavy charakter místa nenarušil.