Jak vydýchat mexické turisty

Pokud se vám z představy setkání s typickým českým zájezdovým turistou v zahraničí orosí čelo a v blízkosti svých krajanů radši radši nemluvíte mateřským jazykem, aby nepoznali, že jste také Češi, vězte, že to s Mexičany nebudete mít lehčí.

Aktivní trávení volného času v přírodě není v Mexiku tak populární jako u nás. Pro většinu Mexičanů začíná a končí sportovní vyžití fotbalem. Obchody s outdoorovou výbavou v Mexico City se dají spočítat na několika prstech a vlastnictví spacáku či stanu není zdaleka tak běžnou záležitostí jako v Čechách.

V horách je prázdno

Výhodou je, že místa, na která se dostanete až po vyvinutí jistého fyzického úsilí, jsou většinou prázdná. Například v sedle mezi vulkány Popocatépetl a Iztaccíhuatl uvidíte mexické rodiny hlavně při grilování. Ti odvážnější si vyzkouší zip line či ježdění na koni. Pokud popojdete kousek dále, kde začíná výstup na Iztaccíhuatl, narazíte během túry jen na pár skupinek. Podobně je to například i u vulkánu Nevado de Toluca, k jehož okraji můžete v podstatě dojet autem. Troufám si konstatovat, že kdyby byly pětitisícovky v Česku takto přístupné, vypadalo by tom jako na Václaváku.

Nevado de Toluca – na to, že téměř až k okraji kráteru dojedete autem, je tu opravdu prázdno…

Zatímco my Češi to s vybavením na sportovní aktivity mnohdy přeháníme a na procházku do lesa vyrážíme mnohdy od hlavy až k patě v softshellu, Mexičané prostě přijdou tak, jak jsou. Mexičan, k výstupu na horu dorazí v lepším případě v teniskách a džínách a k svačině si nese půllitrovou láhev coly a brambůrky.

Vodní peklo

Velká část Mexičanů navíc neumí plavat, takže se připravte, že místa, kde dochází kontaktu lidí s vodou jsou většinou plná vřeštění a cákání. Za plavání si pak vysloužíte obdivné pohledy. Pokud z vás mexická rodinka nespustí oči, když plavete, vylézáte z vody a utíráte se, je obtížné nenazvat to zíráním. Na druhou stranu, Mexičané se s vámi rádi dají do řeči a někteří vás i poprosí o fotku, aby mohli ukázat svým známým svého kamaráda či kamarádku z Evropy.

Tyto slečny projevily zájem vyfotit se se mnou během školního výletu na Agua Azul. Nevím, co na mě viděly, ale trvala jsem na tom, že fotku chci i já

Pokud vás okolnosti přinutí zúčastnit se nějaké skupinové prohlídky, je na místě trpělivost a shovívavost. Průvodci se snaží skupinu samozřejmě pobavit či ohromit, ale upřímně jsou jejich praktiky občas trochu laciné. Mexičané taky obecně neradi někam chodí pěšky. Mým nejhorším zážitkem ze skupinových prohlídek byla návštěva Tequily. Místa ve vesnici, která by se dala v pohodě obejít pěšky, se totiž objížděla smrdutým naftovým vláčkem. Nejenže mi to přišlo absurdní, ale ještě jsem se u toho dusila při dýchání zplodin.

Najděte si svoji partu

Pokud si ale zvolíte nějakou pro Mexičany méně obvyklou či náročnější aktivitu (např. rafting, treking, surfování či třeba sandboarding), většinou narazíte na dobrou partu a seznámíte se s fajn lidmi. Čím odlehlejší místo, na tím méně turistů narazíte.