Pokud chcete Mexičanům přiblížit Česko prostřednictvím známých osobností, uspějete dnes především s fotbalisty hrajícími v zahraničních klubech. To je ale slabý odvar oproti popularitě některých Čechů v Mexiku v minulém století. Které Čechy znalo celé Mexiko?
Věra Čáslavská si Mexiko podmanila nejen svými gymnastickými výkony na Olympijských hrách v roce 1968, ale i svým šarmem. Favoritkou mexického publika se definitivně stala, když pro své volné disciplíny zvolila mexické skladby „Jarabe tapatío“ a „Allá en el rancho grande“. Její svatbě v katedrále Mexico City přihlížely desítky tisíc Mexičanů a dodnes je přezdívána „mexická nevěsta“.
Věřin protest proti sovětské okupaci během předávání medailí znamenal v Československu konec její kariéry. Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let si ji mexická vláda vyžádala jako trenérku. Údajně si dala podmínku, že pokud Brežněv Věru do Mexika nepustí, přestane země dodávat uhlí na Kubu. V mexické televizi měla i vlastní pořad „Cvičte gymnastiku s Věrou“. Vzpomínky na Věřino působení v Mexiku uvidíte ve filmu Věra 1968.
Rodina jedné „z největších mexických“ hereček utekla do Mexika ještě začátkem nacistické okupace. Osud Miroslavy v lecčem připomíná Marilyn Monroe. Během několika let získala role v hollywoodských filmech i u režiséra Luise Buñuela. Velmi ji zasáhla smrt matky, která podlehla rakovině, když bylo Miroslavě 19 let.
Trpěla depresemi a svůj život ukončila v 29 letech po tom, co se dozvěděla, že její milenec, španělský toreador Luis Miguel Dominguín, který jí slíbil sňatek, se oženil s italskou herečkou Lucia Bosè. Stejně jako Marylin Monroe se otrávila barbituráty. Na jméno Miroslava tak narazíte v Mexiku dodnes.
Zatímco málokterý obyvatel Mexico City tuší, kdo to byl první československý prezident, třídu Avenida Presidente Masaryk zná každý. Jedná se o jednu z nejprestižnějších adres, kde najdete luxusní butiky a restaurace. Po Masarykovi ji nechal pojmenovat mexický prezident Lazaro Cárdenas v roce 1936. Masaryka připomíná socha, která je kopií té z Hradčanského náměstí.
Každý rok na Masarykovy narozeniny zde sbor mexických dětí pod vedením paní Edny Gómez Ruiz zpívá „Ach synku, synku“. Vzhledem k tomu, že Mexičané mají problém s rozlišování psaní s, z a c, protože zní foneticky stejně, často narazíte i na různé zkomoleniny typu Mazarik.
Popularity výše zmiňovaných dam ani známosti Masarykova jména Lenka Reinerová a Egon Erwin Kisch samozřejmě zdaleka nedosahují. Nicméně jejich působení v Mexiku se výrazně odrazilo na budování česko-mexických vztahů a vzestupu prestiže československé obce v Mexiku během nacistické okupace.
V roce 1942 byla přejmenována obec San Jerónimo Aculco (dne součást Mexico City) na San Jerónimo Lídice. Vzpomínky Lenky Reinerové na Mexiko si můžete přečíst v několika jejích knihách. Své přezdívce zuřivého reportéra Kisch dostál ve svých reportážích Objevy v Mexiku. Budete překvapeni, k čemu všemu se Kisch v Mexiku „nachomýtl“ a kniha je překvapivě aktuálním čtení o mexické kultuře a historii i dnes.
Titulní foto: Zdroj Dutch National Archives, The Hague, Fotocollectie Algemeen Nederlands Persbureau (ANeFo), 1945-1989, Nummer toegang 2.24.01.05 Bestanddeelnummer 920-3573
–